Tanky ani banky, hlavní zbraní ve „válce o Ukrajinu“ může být ropa

Prozatím lokální problém, který se pro politiky v Moskvě, Bruselu a Washingtonu, zdá být možností ukázat své svaly, může velmi brzy přerůst do pře, která bude mít dopad na většinu ekonomik světa.

Novou „zbraní“ ve válce o Krym by totiž podle Financial Times mohla být ropa, resp. americký ropné rezervy. Ty se přitom podle analýzy Saxo Bank (viz. graf níže) nachází nad dlouhodobým průměrem (viz. graf níže), kdy americké strategické ropné rezervy činí 694 milionů barrelů. Podle Financial Times by USA mohly z těchto rezerv snadno odprodávat 500 000 – 750 000 barrelů denně po dobu dvou let. Tolik ropy přitom na trh dodává např. na ropu bohatá Brazílie.

Strategické rezervy ropy v USA se nachází nad dlouhodobým průměrem

cz.saxobank.com

USA a EU chtějí Rusko nechat „vyhladovět“

Pokles cen ropy, který by zákonitě následoval po tak obrovském nárůstu na straně nabídky, by pak mohl znamenat pokles příjmu Ruska z exportu o 10 % a snížit tak HDP této země až o 4 %.

Jenže, zatímco zmrazení bankovních kont či zrušení víz pro vybrané ruské a ukrajinské činitele byly opatřeními Západu, které měly přímý dopad pouze na Rusko či Ukrajinu, intervence na světovém trhu s ropou by do „boje do Krym“, proti jejich vůli, zavlekl celou řadu dalších zemí. Zatímco spotřebitelé v Evropě budou moci jásat nad nižšími cenami pohonných hmot u čerpacích stanic, další vývozci ropy, stejně jako Rusko, budou zaznamenávat nižší příjmy z vývozu ropy.  S ohledem na to, že by měla USA prodávaná ropa směřovat hlavně do Evropy, utrpěly by nejvíce vývozci jako Libye, Kazachstán, Saudská Arábie a Irán.

Do „přetahované“ o Krym by se brzy mohly zapojit i další země

Zatímco Saudská Arábie by střednědobý pokles cen ropy přežila bez větších šrámů, v Kazachstánu, Libyi a Iránu by se nižší příjmy státního rozpočtu z vývozu ropy mohly stát rozbuškou sociálních nepokojů. Tohoto rizika jsou si představitelé těchto státu samozřejmě vědomi a budou se tak zřejmě snažit tomuto kroku zabránit. Do hry o Ukrajinu by se tak velmi rychle mohli zapojit i další země.

Zatímco Vladimirovi Putinovi hrají zájmy dalších vývozců ropy do karet, pro USA a EU by intervence na trhu s ropou mohly znamenat ztrátu náklonosti „věrného“ zastánce v podobě Saudské Arábie a způsobit bezpečnostní rizika kousek od hranic. Válku na dvou frontách (východní na Ukrajině a západní v Lybii) si pak obě mocnosti, jejichž ekonomiky stále vykazují pouze křehké růsty, nemohou dovolit ani po ekonomické, ano politické stránce.