Co říkají data z Eurostatu? Cizí jazyky se učíme, příliš jimi ale nevládneme

Ve statistikách Eurostatu není snadné se příliš vyznat ve smyslu hledání souvislostí. Na níže uvedených řádcích se s Vámi podělím o tom, co tato čísla říkají mně..

Ve statistikách Eurostatu není snadné se příliš vyznat ve smyslu hledání souvislostí. Nicméně, z dat o výuce cizích jazyků v rámci státního vzdělávacího systému a informací o sebehodnocení obyvatel jednotlivých členských států ve věci znalosti cizích jazyků lze usuzovat, že obyvatelé České republiky patří v rámci Evropské unie k průměru, pokud jde o počet studovaných cizích jazyků (od základní školy se jedná zpravidla o studium 2 cizích jazyků). Na „špici“ pak patříme v poměru lidí s min. středoškolským vzděláním, kteří (dle hodnocení sebe sama) nezvládají ani jeden cizí jazyk, těchto lidí jsou 2 % (v západní Evropě je toto číslo zpravidla vyšší). Na chvostu se v tomto směru nachází obyvatelé Irska (36,6 % lidí s min. středoškolským vzděláním nezvládá žádný cizí jazyk), Španělska (24,2 %) a Turecka (36,6 %).

Z dat Eurostatu také vyplývá, že byť se na středních a vysokých školách studiu cizího jazyka věnujeme (přičemž cizí jazyk studuje již cca 97 % žáků základních škol), v rámci vlastního hodnocení se nepovažujeme za příliš jazykově vybavené. Pouze 21,6 % obyvatel České republiky si totiž myslí, že zvládají jazyk na profesionální úrovni. Celých 41,8 % obyvatel s minimálně středoškolským vzděláním pak považuje znalost svého hlavního cizího jazyka za „dobrou“, 36,6 % obyvatel s minimálně středoškolským vzděláním pak považuje svoji znalost hlavního cizího jazyka za „obstojnou“.

3 a více cizích jazyků zvládá 4,9 % obyvatelstva se středoškolským vzděláním, žádný jazyk pak dle svých slov neovládá 33,3 % těchto lidí (navzdory výuce na základní škole a střední škole)!

Není žádnou novinkou, že obyvatelé České republiky význam cizích jazyků podceňují, možná k nim mají i nechuť. Dříve nám byla „ordinována“ němčina, pak ruština. Generace, která strávila svůj produktivní věk v dobách socialismu, ve znalosti cizích jazyků většinou neviděla smysl. Nyní se samozřejmě situace diametrálně odlišná, nicméně, v touze učit se cizí jazyky se stále máme co učit.

Nejedná se přitom jen o studium hlavního cizího jazyka (tím je ve více jak 90 % případů angličtina), ale také vedlejšího cizího jazyka, kdy mezi ty nejčastěji zastoupené patří v rámci Evropské unie němčina a francouzština.

Zdroje:

Eurostat

LITE

Grafton